Jedna obligátní vzpomínková, když už to vyšlo na dnešek.
Varování: jedno sprosté slovo a lehce grafický obsah.
14.4.2019
Už je to 12 hodin.
Zatracený hormony, kontrakce po minutě, maximálně dvou.
Tělo neví, co má dělat, jenom bolí.
Změny polohy, pohyb, statečné úsměvy pro ustarané oči pečujícího muže.
Personál trochu bezradně přešlapuje.
Měli bychom? Zkusíme? Co takhle...
Jako bych měla mít ještě vůli se rozhodovat.
14 hodin
Elektrodestičky trochu ulevují.
15 hodin
Jasně, dejte tam ten katetr, hlavně ať se *něco* pohne.
18 hodin
Injekci do páteře jsem si chtěla odpustit, ale spánek je důležitější.
21 hodin
Proč to kurwa zase bolí???
25 hodin
Tlačit? Nic takového už moje tělo neumí.
26 hodin
Je to holčička.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
utíká to. Všechno nejlepší
Aries
utíká to. Všechno nejlepší
Eh.
Profesor
Vše nejlepší.
Uf. Veliký soucítík.
Terda
Uf. Veliký soucítík.
Uf. Ta poslední věta naštěstí
Faob
Uf. Ta poslední věta naštěstí všechny ostatní přehlušuje!