Matinka byla od rána rozčilená a chrlila přísloví za příslovím, ale nebylo to nic platné. Celá společnost včetně dědečka byla rozhodnutá podniknout "pochod hladu" na Bílé sedlo, k pramenům řeky, a do městečka.
Než vyrazili, poslal ho dědeček podívat se naposledy k řece. Milouš protočil oči, ale šel. Když se blížil k místu odplaveného můstku, všiml si na druhém břehu pána v klobouku, který něco vykládal několika dělníkům. Z druhé strany přijížděl k řece koňský potah naložený dřívím.
Milouš se nenápadně schoval za strom. Nevšimli si ho. Chvíli přemýšlel, ale pak se rozhodl.
Na ten výlet se vlastně docela těší.
Tohle je takový můj soukromý kánon. V knize se píše, že Milouše poslali k řece ještě těsně ráno před "pochodem". Co když, možná, v jádru nebyl tak špatný...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, vzpomněla jsem si na ni u
Esclarte
Jé, vzpomněla jsem si na ni u Kolovrátku, ale víc mě k tomu nenapadlo. A tohle je pěkná stoslovka. Asi ho docela chápu.
Já taky, připravit se o tak
mila_jj
Já taky, připravit se o tak skvělý výlet. :)