Školní výlet

Dusivé horko. Zpocená záda pod batohem.
Viktor nejdřív jet nechtěl, ale…
Před ním stoupal mladík v černém. Občas se po Viktorovi ohlédl.
Zastavili se na vrcholku. Pod nimi, v hlubinách, třpytivé jezero.
Spolužák se utrhnul, když Viktor fotil: “Že neskočíš?”
Přidali se další.
Otočil se a otráveně se vracel k batohu. Zaznamenal, že ho sleduje kluk v černém. Ten si obvykle ničeho nevšímal.
Nemohl jinak.
Rozeběhl se a -
Skočil po hlavě do tyrkysového neznáma.

Čekal řezavý chlad. Přišla tvrdá rána. Duté prasknutí, jakoby odněkud zdaleka, izolované v čase.
Přehrávalo se mu v hlavě ještě dlouho poté.
Přehlušilo i zvuk sanitky.