DMD č. 1. pro 1. 4. 2022. Téma: Po hlavě

Rozložila se na mezi s výhledem na širý kraj a rozdělala oheň. Mohla by ho nepotřebovat a mohla by nejíst, ale rozhodla se jinak. K pstruhům z potoka upekla brambory z opuštěného pole a otevřela víno z opuštěného sklepa.
Jedla a pila a viděla, že je to dobré.
Pak si zapálila dýmku a vydechla kouř k obloze, po které táhly poslední divoké kachny.
Bezúčelně se rozezpívala spontánně nalézanými slovy.
Slastně zadřímala.
"Vad är detta?" Možná do toho žití si skočila příliš po hlavě. Jako had vklouzla do křoví před švédskou hlídkou.
Zatímco se rozhlíželi, obdivovala život v podrostu, kterým mizela.

Vzduchem hvízdl další šíp. Odrazil se jen palec od strážcovy hlavy a donutil tak všechny, aby se znovu skryli za odstavený povoz.
,,Kolik šípů ten maniak ještě má?!" Vyštěkl mladý vojín opodál.
,,Tenhle byl už osmnáctý." Kapitán Gal, ramenatý Půl-elf, zkusil znovu vyhlédnout. ,,Budeme čekat na posily, sire?"
Podíval se na Rudého prince, který se stále utápěl v hlubokém zamyšlení. Dokouřil cigaretu a zadupl ji těžkou botou. Pohlédl na blízké barely. Sáhl na dveře stavení, o jehož zeď se opíral. Pak dostal jiný nápad. Nadlidskou silou převalil odstavený povoz na bok, a sunul jej ulicí rychle k úkrytu střílejícího šílence.

Po Hlavě XXII se slehla zem. Poslední výtisk Hellerova bestselleru byl nenávratně ztracen. Svět už nikdy nebude jako dřív!
Přečetl si ve volné chvíli titulek na nepříliš čteném zpravodajském webu Jacob. Chroustajíc sladký popkorn se pohrdavě usmál, zakroutil nad takovým přežitkem hlavou, zmačknul křížek a hbitě si opět nasadil virtuální headset.
Právě totiž končila krátká komerční pauza sponzorů turnaje a on se s vervou znovu vrhal rozstřílet nějaký čubky v BloodBath4, nové multiplayer střílečce dřív, než ho matka zavolá dolů k obědu.

"Ta čtvrtá dostala po hlavě nějakým těžkým tupým předmětem. Rozbitá lebka. Našli ji v její laboratoři. Byla to fyzička, proto si mudlovská policie myslí, že to souvisí s naším případem." Harry se na konci svého shrnutí odmlčel, aby se zakousl do čokoládového donutu. Jeho tým, sestávající z pětice bystrozorů, zdvořile čekal, až bude pokračovat. Tedy kromě Draca, který nervózně přešlapoval a už hodnou chvíli vypadal, že chce něco říct.
"My zatím o spojení s těmi třemi vraždami nemáme žádný důkaz," pokračoval Harry.
"Možná máme!" vykřikl Draco triumfálně.
"Její soused je kouzelník. A pozor! Než dostala po hlavě, žili spolu pohlavně."

Racek si přečetl zprávu. Znovu.
„Takže nás rozpouštějí,“ shrne její obsah Vydra, které se ticho zdálo být příliš dlouhé. „Co budeme dělat?“
„Já bych nějaké plány měl,“ sklapne Beran svůj zápisník.
„Jako lovec si najdu práci vždycky,“ pokrčí rameny Jestřáb.
„Takže to je konec?“ zklamaně se zeptá Pískle. V Hlídce se našel a teď mu je, jako by ztratil půdu pod nohama.
„Ále houby,“ zahlaholí Vran. „Na jihu je ještě to... veselo. Půjdem to tam trochu provětrat, ne?“
„To vážně chceš?“ pochybovačně se ho zeptá Racek.
„Jasně! Krleš, volové!“
„Myslíš i mě?“ ozve se Vydra.
„Samo. Krleš!“
Tak holt krleš.

Po telefonátu oznamujícím, že si brácha při srážce hlavy s dveřmi propíchnout ucho, jsem si říkal, že to musí být vážně blbý aprílový vtip!

V zápětí však vyrážíme směrem do nemocnice.

Ovšem ani tyhle okolnosti nedovolily mému mozku nezačít přemýšlet o stavbě ucha a co způsobilo náhlou nevolnost při jeho poškození.

Ucho totiž nemáme jen k tomu abychom mohli poslouchat úpění trpící společnosti SOSáků, ale taky zajišťuje vnímání rovnováhy pro náš mozek. Evolucí máme zakořeněno to, že když mozek z vnitřního ucha získá informace, které neodpovídají tomu co vnímají ostatní smysly, tak to vyhodnotí jako otravu a vyvolá se zvracení.

„Jak se daří Nejvyššímu septonovi?“ zeptala se Cersei svého mistra našeptávačů. Tato zdánlivě nevinná otázka znamenala jediné: Bylo mé veřejné zostuzení potrestáno?
„Rmoutí mne, že vám to musím říci, výsosti, ale přihodila se mu politováníhodná nehoda,“ odpověděl Qyburn s předstíranou lítostí. „Včera uklouzl po namrzlé kočičí hlavě a přímo po hlavě spadl do studny.“
„Strašné,“ řekla královna a v očích se jí radostně zablesklo.
Qyburn pokračoval: „A aby toho neštěstí nebylo málo, ještě mu na hlavu spadlo okované vědro. Jakákoliv snaha o záchranu byla marná.“
Cersei zacukaly koutky. „Snad bude příští hlava víry opatrnější. Aby brzy nebylo i po ní.“

Letošní jaro bylo horší než obvykle. Malé děti - malé starosti, velké děti - velké starosti, zní stará elfí moudrost.
Moudrost nemoudrost, tohle jaro bylo výjimečně děsné.
"JÁ za to, otče, nemohu. Vyprovokoval mě!"
"Nic jsem nedělal! Jen jsem si zpíval."
"O což nikdo nestál!"
"Praštil mě tlustou knihou. Do hlavy. Takhle."
Elrond upřel všeříkající pohled na svého přítele Erestora, který je přivedl z hodiny aritmetiky.
Povzdechl si. "Jste jako psi, zavření příliš dlouho v kotci. Studium v sedě je pro vás monotónní... Ale mám pro vás překvapení."
Dvojčata nastražila uši. "Nějakej trest?"
Elrond pozvedl listinu se zlatou pečetí.
"Jedete k babičce."

Vlk nesměle navrhl, že by přečetl něco o týpí.
Ježibaba se zeptala, jestli budeme péct indiánky a Sauron se přidal, že indiána by upekl hned. Musím přiznat, že jsme mu to sežrali.
Vlk teda spustil. „Santer vzdychl. Voldemortova smyslná ústa se jemně přitiskla…“
Za chvíli se už Voldemort začal červenat studem, Santer zlostí a Otesánkovi Sauron musel zacpat uši, aby se jako nekazila mládež.
„Já tě naučím, jak se na lopatu sedá,“ skočila mu honem do řeči Ježibaba a pro jistotu ho přetáhla po hlavě.
Smyslně jsem přitiskl ústa na hrdlo lahve Amundsena a doufal jsem, že budu mít okno.