Šťastné děti

Narodila jsem se v poslední den války.
O mé generaci se tehdy mluvilo jako o šťastných dětech, protože jsme se narodily do šťastných časů. Pro mě však byly šťastné časy vším, co jsem znala.
Krmení nutrií u umělého jezírka. Schovávaná na vybydleném sídlišti. Školní výlety strávené sběrem chirurgických roušek, při kterých jsme šermovali kleštěmi na odpadky. Máma, teta a babička s brunátnými tvářemi, jak sedí u stolu, dělí se o víno a vyprávějí si vtipy o Markovi Suckerbergovi. Sluneční paprsky dopadající na rozpálené ulice Brna.
Když se ohlédnu na lidskou historii, je celkem jasné, že šťastné časy nikdy nemohly vydržet.