V Donnině útulku pro opuštěné Pány Času jde do tuhého.
"Donno, oni jsou na mě zlí," skuhral Doktor, když zalezl do postele a objal ji jako oblíbeného plyšáka.
Odložila knihu a začala ho drbat ve vlasech. "Copak zase provedli?"
"Missy mi dala do boty připínáček."
"Hm..."
"Zatímco jsem se sprchoval, Master nastražil před dveře pastičky na myši."
"Hm..."
"A druhý Master mi ukradl od každé ponožky levou."
"Jak víš, která je levá?!"
"Prostě to vím. Proč jsou takoví? A proč mi útočí zrovna na nohy!"
"Tady jste ty i tvoje nohy v bezpečí. Zvážils někdy, že jsou trojice psychopatů?"
"Donno," podíval se na ni významně, "oni jsou všichni jedna osoba."
Chůdě. Ale ponožky se od sebe
Wolviecat
Chůdě. Ale ponožky se od sebe poznat dají. někdy. Když jsou už chvilku nošený.
Kde je díra, tam patří palec.
Lyta
Kde je díra, tam patří palec.
To je jasný, ty rafinované
neviathiel
To je jasný, ty rafinované plány jim poradila sousedovic kočka.