Do propasti

Oslavu přerušili brzy po jejich příchodu, Wilhelm odešel do pracovny a požádal Anetu a Alexandra, aby vyprovodili hosty a nahoru přivedli Karoline. Ta teď vyplašeně těkala očima mezi rodiči.
„Uvědomuješ si, jaké tresty padají za vydírání?“
Vydírání?! Její holčička?
„Tati, já jsem nevěděla, co jiného mám dělat…“ začala Lina tenkým hlasem.
Aneta zbledla.
„Co ti udělal?“ zeptal se Alexandr ledově věcně.
„Nejsi dítě!“ zvolal Wilhelm, za všech ostatních okolností nejklidnější osoba v místnosti. „Věděla jsi dobře, jak tomu chlapci ublížíš…! Jako bych tě vůbec neznal.“
Aneta nerozuměla ničemu, ale cítila, jak se s každým dalším slovem propadají někam hodně hluboko.