Letošní DMD jsem psala na cestách a celá rozlítaná, ale moc jsem si ho užila. Inspirovalo mě a připomnělo mi, jaká je radost psát příběhy i básně. Tak na závěr jedno drabble, ve kterém skloubím obojí.
Milí Sosáci, Nif, KaTužko a kontroloři, klobouk dolů! A vůbec všichni, uvidíme se za rok ;)
Potkali se na útěku
z vězení ztracených věků.
Při té zkoušce vtipu, síly
jiskry rychle přeskočily.
Osud jim však nepřál víc,
jisker spadlo na tisíc;
při požáru, sirén ryku
ztratil se jí v okamžiku.
Štěstěna se ráda směje,
někdy ale lásce přeje.
Po čase ji potkal zas,
v davu poznal její hlas.
A přes všechen hluk a shon,
křikl za ní: „Rhiannon!
Počkej na mě, zvolni krok!
Nechci na tě čekat rok.“
Svatební cestu měli plánu:
výlet loďkou k Tenochtitlánu,
pyramidy v Gíze, v Coba,
polární kruh v sedle soba.
S osudem to však zas šije…
zbytek už je historie.
Malá předehra velké rodinné ságy.
On jí nadbíhá odkazem na velšskou báji o Rhiannon, kterou musel její budoucí manžel poprosit, ať zastaví koně, jinak by ji nikdy nedohonil.
Moc krásné verše. Nejvíc se
Aplír
Moc krásné verše. Nejvíc se mi líbí hned ta první sloka.
Ta mě napadla ve vaně, která
Birute
Ta mě napadla ve vaně, která umí vyvolat solidní literární počiny.
Kachna!
neviathiel
Kachna!
Dík!
Birute
Dík!
To je krása <3
Apatyka
To je krása <3
Děkuju :D
Birute
Děkuju :D
Moc pěkné :o)
Aveva
Díky! Díky!
Birute
Díky! Díky!