Za starým náspem v trávě schoulený

Ohlušující rána. V uších mu bolestivě zaduní ozvěna salvy výstřelů. Dělostřelectvo!
Celý svět se zpomalí. Čas teče jako melasa.
Padá. Nekonečně dlouho. Drtivý úder vlastního těla o zem ho vzpamatuje jen nepatrně. Těžká váha nehybného tvora vedle něj. Téměř na dotek.
Zvedne se na lokti a nevěřícně pohlédne na mrtvého koně. Pocítí svíravý smutek. Byl to jeho přítel. První a poslední. Už není...
Pak teprve přijde bolest. Jezdecká bota ze silné kůže neuchránila křehké maso.
Mozek tepe pronikavostí jehlice, zaražené pod nehtem.
Mdloby nikde.
Bude trpět až do konce.
Nepláče pro sebe.
Pláče pro ni.
Jeho smrt bude i její.