Za zavřenými víčky obraz

Dá se s jejím mužem do řeči. Sympaťák, soudil by nezaujatý pozorovatel. Daniel už zakusil degustační menu jeho nevraživosti, a přesto–
večer, když pod sprchou smývá z těla únavu dne a z dlaně sperma po provinilé masturbaci, myslí na ženu, která do něj vložila důvěru, opřela o něj své břímě, odložila své trápení. Za zavřenými víčky obraz jejího manžela: jak ho ten panovačný Vojtěch tiskne ke kachličkám a jako mechanický píst z něj vyráží dech.
Proč by někdo trávil muže, který vyplňuje představy nejkrásnější?
Budeš ze mě zklamaná, moje milá Nino.
Není souputníkem, za jakého ho má. Je pouhým zvířetem.