Atmosféra u stolu

Alexandr byl poslední dobou nepozorný. Dalo by se říci roztěkaný, s hlavou v oblacích a obecně zcela extra. Ani jemu ale neunikla podivně napjatá atmosféra u snídaně.
Předně – bylo ticho.
Za druhé – obě dámy Sternovy hleděly výhradně do svého talíře.
„Děje se něco?“
„Ne,“ odtušila Judita a tvrdošíjně hypnotizovala svá míchaná vejce.
„Vůbec nic,“ řekla Nora ve stejnou chvíli s pohledem do croissantu.
Hon na vejce pokračoval beze slova. Alexandr zaváhal. Pouští se do nepřátelských vod... Ale nemůže to vzdát tak rychle!
„Pozítří se všichni sejdeme u Wilhelma a Anety. Celá rodina,“ zdůraznil a schytal protočení Juditiných očí. „Žádné výmluvy.“