Cesta

Betty stojí na nádraží. Na uších sluchátka, v hlavě kolotoč myšlenek.
Myslí na dnešek. Na včerejšek. Na zítřek.
Na přítomnost. Minulost. Budoucnost.
Myslí na všechno a na nic.
Na to, co měla udělat, ale nestihla.
Na to, co teprve musí udělat, a bojí se, že nestihne.
Myslí na to, že už po osmadvacáté tento týden poslouchá svou oblíbenou písničku. A to je teprve úterý.
Na mobilu jí pípne upozornění. Kamarádka jí připomíná, že právě dnes, na apríla, startuje psací výzva.
Téma prvního dne zní "Slavná poslední slova."
Zamyslí se. Zašklebí se. Odepíše. Udělá krok dopředu.
Hlasitý výkřik. Škubnutí.
"POZOR! VLAK!"