Koncová

"Moje balení", jak jsem během cesty začal nazývat svou existenci, se podezřele blížilo ke zvuku, který nápadně připomínal cirgulu. Loučil jsem se. Nadával si.

Ale abych vše vysvětlil.

***

Přišla mi smska od Kájina kamaráda. Ten kluk mě vždycky nesnášel už jen z podstaty existence, ale když chtěl udělat svatební srandu, nebránil jsem se a souhlasil.

Dodávka doopravdy přijela a já do ní vlezl. Zpětně, když si ten pohled vybavuju, asi měla albánskou spztku. Ale teď už bylo pozdě.

Dva borci v kuklách mě svázali do kozelce. Neumíte si tu bolest představit.

V puse roubík. Jeli jsme dlouho. Zbytek už znáte.