Quirrell stál jako kouzelník za starou belu. Ale když šlo o to na někoho se přisát, Voldemort si nemohl vybírat. A i když by někdo jeho poškozenou rozervanou duší považoval za velmi opotřebovanou a akorát tak na vyhození, Quirrell ji střežil jako nejcennější poklad. Docela k ní přilnul. Doslova.
„Quirrele, kámo,“ oslovil ho Voldemort, „pojďme něco podniknout.“
„Ale můj- tedy Voldemorte,“ opravil se ihned, „musím ještě opravit práce.“
„Prostě dej všem B- a bude.“
„To je podlé,“ ocenil jej Quirrell.
„Díky, jsem Pán zla,“ ušklíbl se Voldemort. „Zajdeme do kina.“
„Taková normální holka?“ rozzářil se Quirinus.
„Jasně. Vyrazíme na rande.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit