Chápavá

„Mluvila jsem dopoledne s vaší babičkou,“ vyhrkla na nás paní Abrámová v jednotě. „To je tak moudrá žena, jste určitě šťastné, že ji máte!“
„Říkala jsem jí, jak to mám těžké s rodinou a teď to zdraví,“ chtěla nám svůj výlev zopakovat. Nenápadně jsme couvaly ke dveřím. „A ona mě tak chápavě a mile vyslechla! Tak lidsky reagovala!“
Podle babi byla Abrámová ufňukaná sebelítostivá bréca. Že by babička dokázala vyslechnout její stesky? Chápavě? Dostala jsem strach.
„Myslíš, že je v pořádku?“ zeptala jsem se mámy v autě.
Máma mávla rukou.
„V klidu. Ta babka si určitě jen někam založila naslouchátko!“