Jsem moc velkej úchyl, když mi až po několika hodinách přemýšlení došlo, že se v tom drabble nemusí jíst jen lidi? :D
"Kdo kdy slyšel o omeletě bez hub?" zeptala se houba a nechápavě zakroutila kloboučkem.
Tonda se ale jen zasmál. "Vás jíst nebudu."
Ještě nějakou dobu trvalo, než se jim podařilo ho přemluvit. Mezitím už dorazila i Veronika.
Proti omeletě protestovala jen chvíli. I voda z močálu jim najednou připadala jako nejchutnější víno.
Pak přišel na řadu odpočinek. Oba byli vyčerpaní a písnička, kterou houby zpívaly, působila jako ukolébavka.
Už si ani nevzpomněli na to, co jim víla kladla na srdce.
Položili se do měkké trávy a slastně zavřeli oči.
A pak přišla noční můra. Ze které se už neměli probudit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit