Vysoký, svetlovlasý muž bol jedinou postavou, ktorá sa vynímala na širokej prérii. Unavene zoskakoval z koňa, sadal si pod osamelý strom a púšťal sa do skromného jedla: kukuričné placky a bizónie mäso.
Načúval zvukom prérie a sledoval všetko naokolo. Len náznak, kúsok odpovedí. Kam zmizol? Kde je teraz? A je vôbec nažive?
Zahryzol do mäsa, a, hoci to bolo ťažké, musel si to priznať: pred dvoma dňami stratil jeho stopu a nedokáže ju znovu nájsť.
Cítil sa, akoby hľadal mrkvu v zime, ihlu v kôpke sena, sneh na púšti. Beznádej mu zväzovala hrdlo.
Môj milý Winnetou, uvidím ťa ešte niekedy...?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach, to je dojemné!
Rya
Ach, to je dojemné!
Já jako malá milovala Mayovky
Peggy Tail
Já jako malá milovala Mayovky (vlastně doteď hihi)
To jsem fakt nečekala, že se
Tenny
To jsem fakt nečekala, že se někomu podaří na tohle téma napsat něco smutného... a ještě na Vinnetoua!
Smekám. Drabble je fakt pěkné.
Já to podepíšu, nic lepšího
Danae
Já to podepíšu, nic lepšího bych nevymyslela!
Jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst :)
to je pěkné, líbí se mi to, i
Aries
to je pěkné, líbí se mi to, i když mayovky nejsou zrovna můj šálek čaje