Eintopf

Na eintopf se netěšil nikdo, třebaže to bylo oznámeno jako radostná novina. Kdekdo marně přemýšlel, jestli v posledním dopise nežádal o jehly, někdo bádal nad tím, jaká je pravděpodobnost, že ty nedoručené brambory, o nichž se manželka zmiňovala, stále budou k jídlu.
Když konečně našel ten den, nikdo si moc nestěžoval. Bylo jídlo. To bylo dobré. Sice nechutné a člověk si ze zubů tahal jehly a zubní pasta chutnala nevyslovitelně hnusně uvařená s tvrdým chlebem, ale bylo.
"Chutná to jako vypraná kočka," komentoval to někdo, když se mu podařilo vytáhnout ze zubů špendlík. "Smrdí a dokonce to kouše jako kočka."