Nápovědy

Stejná pracovna. Na hodinách pět, na obzoru tušená čárečka prozatím neviditelného svítání. Na područku historikova ušáku upadl sloupec cigaretového popela a tiše, pozvolna se rozpadá.
Hlas:
Já vím, na co se chcete zeptat. Ty schody, že jo? (Chraplavé, trochu rozpačité zasmání.) Jestřába to zajímalo zrovna tak. Připadalo mu to nějak… symbolický. Parta troubů, co se před sebou předvádí. Na to nejdůležitější se ale nezeptal. Pamatuju si, že mně to trochu překvapilo.
(Odmlka)
Byl moc slušnej, aby to pochopil správně, to si myslím. Protože já si nepotřeboval upevnit pozici v partě. Já chtěl udělat dojem na NĚJ.
Ne, opravdu nemyslím Dražana.