Chuda a nyby

Autor umřel, praví se. V takovém bezautorském světě plném osobních narativů je jedna věc jasná. Každý jsme hrdinou (někteří jdou tak daleko, že nás všechny pasují na legendy). Proto je čas si zavzpomínat na trapné příbuzné. Povrchní tetičky které zapomínají drobná fakta o vás a tak se neustále vyptávají jsou snad stálicemi. Pocit že vás rodiče ztrapňují je pro mnohé podstatnou částí puberty. I sourozenci dokáží sociálně zatopit.
Avšak, opravdová trapnost je, si v naší době neuvědomit, že hrdinou jsme my (nikoliv nutně herojem). Takový život, ten se smradlavě táhne. Je tomu tak, nejtrapnějším hrdinovým příbuzným je stará dobrá deprese.