Jak si přáli, aby všichni plnili slovo

Povídá Mach, dospělí vždycky něco slíbí a nesplní, haló, mohli by lidi opravdu dělat, co říkají, a ze sluchátka se ozvalo, dobrá.
Pak se zeptal pančelky, kdy půjdou do ZOO, a pančelka odpověděla, milý Machu, to rozhodne ředitel, mám svázané ruce, najednou byla spoutaná, a Mach řekl, to jsem osel, a už běhal kolem a hýkal, a pančelka řekla, to jsem z toho na větvi, a už seděla venku na stromě, a Šebestová řekla, to mě podrž, a už ji měl Pažout v náručí, koukl zmateně na Horáčka, ten popadl sluchátko a zařval storno!, a všechno bylo zase jako dřív.