Život šel dál.
Dny se měnili v týdny.
Týdny se měnili v měsíce.
Měsíce se měnili v roky.
Život v lesích jí připadal jako ráj na zemi.
Po letech strávených utíkáním.
Byl život vedle Džina tím nejhezčím, co zažila.
"Bratře!"
"Bianco, sem tak rád, že tě zase vidím."
"Jak si mne ale našel?"
"Věděl jsem, že jsi nikdy neodešla. Pro tebe emancipace nikdy nebyla."
"No dovol! Já sem dost emancipovaná. Můžu odejít kdy se mi zachce."
"Nečerti se, sestřičko, já přeci vím, že tě tu nedrží nedostatek emancipace, ale láska."
Šok.
Překvapení.
Nedůvěra.
"Ty ses v tom světě zbláznil, bratře!"
Navazuje na Nikdy
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hi, hi.
Profesor
Culím se jak idiot. Bráška to vystihl.:-)