Rudý lístek s vlnitými okraji konečně dopadl na suchou půdu. V té spoustě červené ho samozřejmě každý přehlédl, ale byl tam, mezi spoustou máků. Červené pole se táhlo skoro přes celé údolíčko. Byla to krása, až mi to úplně vyrazilo dech, jenže po několika minutách jsem květy litovala. Lístky máků opadají a jediné, co zbude, budou kulovité světle šedé makovice. Z té červené krásy nebude nic, zhola nic.
I když jsem nebyla květina, připadala jsem si podobná, mé lístky taky brzo opadají, pomalu se budou snášet dolů na zem a tiše se loučit.
Co budu potom?
Makovice, šedá a nudná.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:)
Dia
To je zajímavé zamyšlení. Páčí sa mi to.
trošku depresivní, ale pěkné
Arenga
trošku depresivní, ale pěkné
na druhou stranu, kdyby květ neodkvetl, nebyly by plody a život by nemohl jít dál
Čas zrání a čas naděje.
mamut
Čas zrání a čas naděje.
Z makoviček se vysypou semínka pokvetou další krásné makovičky, dál a dál po věky věků :)
Správný trik je naučit se
Erys
Správný trik je naučit se nevnímat makovice jako nudné O:)
Drabble je ale pěkné.
něco končí, něco začíná :-)
Aries
něco končí, něco začíná :-)
Moc smutné, ale hezky napsané
Esclarte
Moc smutné, ale hezky napsané.