Ruku v ruce došli na pomalu se svažující hráz u vesnického potoka. Voda jiskřivě zvonila a sem tam se na ně usmála v podobě hravé vlnky. Na hladině se odrážel svit měsíce.
Lehli si do trávy.
Okamžitě jí automaticky obmotal ruce kolem pasu a v odpověď dostal spokojený úsměv.
Uklidňující ticho rušil jenom šepot vody, chvílemi doplněný o jeho sladká slovíčka a její následný smích.
Dívčiny modré oči se náhle rozzářily. "Dívej, padá hvězda, něco si rychle přej!"
Mladíkovy modré oči se naopak rozšířily děsivým poznáním. "Vždyť to není hvězda, ale letadlo. A padá přímo na nás!"
Vlnky rozverně zamávaly.
Považuji dílo, které jsem zde interpretovala, za rodinné dědictví a tudíž si nárokuji právo použít jej i bez souhlasu právoplatných autorů. Snad mi to odpustí...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
já tušila, že to nebude jen
Aries
já tušila, že to nebude jen tak, ale závěrečná poznámka zní velmi záhadně.
Ono to pochází z scénáře,
akai
Ono to pochází z scénáře, který kdysi dávno sepsala sestřenice s bratrancem :) takhle toho napsali strašně moc, jenom většinou to bylo docela morbidní... Tak se jednou pokusili o romantiku :D
jé a natočilo se to?
Aries
jé a natočilo se to?
Obávám se, že zrovna toto se
akai
Obávám se, že zrovna toto se nikdy nesehrálo :D
Ten konec jsem fakt nečekala.
Tenny
Ten konec jsem fakt nečekala. :D
No do háje, to je zvrat!
Keneu
No do háje, to je zvrat! Skvělé!
Dobrá pointa veskrze
Faob
Dobrá pointa veskrze romantického kousku!