Náhradník

„Vzdáváš se tak brzo?“
Shiro nechtěl otevřít oči. Znal ten hlas. Věděl, kdo před ním stojí, a že nemůže být skutečný.
„Stejně tě nenechají umřít. Jenom to bude bolet.“
Ještě chvíli se ho snažil ignorovat. Nakonec se ale roztřásl tak, že mu meč vypadl z rukou. Svezl se na podlahu. „Nedokážu se tam vrátit,“ zašeptal: „nedokážu dál zabíjet.“
„Tak nech jít mě.“
Shiro ho neměl sílu odmítnout.
Kývnul.
Schoulil se v koutě vlastní mysli. Svět venku už se ho netýkal.
Muž, který otevřel oči místo něj, měl Shirovu tvář. Usmál se.
Ten večer se se z arény nikdo další nevrátil.