Výchova je základ

Dvacet let drezúry a tvrdé disciplíny. Číst myšlenky, vykonat nežádané, pochopit nevyslovené.
„Věci musí být rychle,“ znělo hlavní heslo.
Sekunda se tolerovala, dvě s podmračenou tváří, tři ne.
Nakonec i oběť se zvykem oslabí a už netíží. Ne, když denním chlebem.
Po dlouhých galejích konečně ptáče vylétá do krutého světa.
Je nadšeno. Za zpracované smlouvy dodané dříve, než bylo požádáno, pochvala. Hrubá slova necítí, laskavá se uhnizďují v srdci. Ví, kdy ustoupit, kdy snést ránu, kdy přenechat zásluhy druhému.
Šťastno jde se známými na pivo.
„Tak co říkáš na svět dospělých, mládě? Hnus, co?“
Rozzáří se: „Děláte si legraci?! Prázdniny!“