Krize

Nemohl odvrátit pohled od jejích vytřeštěných očí. Oněměle křičely prosbu beze slov, tiché volání o pomoc, na které měl odpovědět, ale mlčel. Její nehty rozrývaly desku stolu, jak se za každou cenu snažily udržet ve světě bdělých. Víčka začala pomalu klesat – hrůza za nimi však neusínala – než se nakonec zavřela navždy. Hlava se jí bezvládně svezla na prsa. S kovovým řinkotem se z ní zřítila koruna a přes stůl se skutálela do Filipova klína.
Na tuto chvíli se připravoval tvrdých sedmnáct let. Bylo to snazší, než jsem čekal, pomyslel si, když se díval na jednu z dalších obětí záhadné epidemie.