Praktické přesměrování sil

„Prej, že hranice má být cesta, ne potok, že se jim zaběhávaj ovce, zkrátka drzost!“ praštil pěstí do stolu.
„Stydne ti jídlo.“
„Tak jsme s chlapama řekli, že proti nim vytáhnem.“
„Cože?“
„Vytáhnem, ženská! Tady jde o čest!“
Vytrhla mu talíř zpod ruky a odkráčela.
Kovář si promnul vousy.
„Tohle všechno?“
„Všechno.“ Výmluvný váček zlata.
„Vždyť to je mečů jak za dvě vesnice...“
Dav žen se na něj nasupeně podíval.
„Nic neříkám, platíte, tak coby... Tak pluhy,“ zabručel.
Nevytáhli nikam, zato pole byla toho roku nebývale opečovávaná. Hranice i ovce si dělaly, co chtěly – kdo by měl čas to řešit.