Originální

„To je tvoje práce?“ Vysoký muž v černém sametu uchopil šperk, zvedl jej do výšky a ve světle vycházejícím z vysokého okna jej zaujatě zkoumal.
Nesměle přikývl.
„Precizní. Dokonalé,“ říkal zpola sám sobě. „Tahle linka je tenčí než vlas a přece září docela jasně. Vsazení kamenů je…“ Zarazil se hledaje slovo. „Originální. Tvé dílo je docela originální.“
Nevěděl, co na to říct.
Příchozí pokračoval: „Tvůj talent je neskutečný. Nemyslíš, že je tě tu škoda?“
„Dělám jen svou práci,“ odpověděl.
„A co o ní soudí tvůj pán?“
Pokrčil rameny. Aulë jej vlastně nikdy neocenil.
„A nechtěl bys pracovat pro mě, Mairone?“