Odsud není úniku. Poslouchá, jak se krájí čas, už nemůže mlčet. Posedlost přesného zapadnutí. Kdo může, přidá se, kdo ne, tančí. Je někde v nás, blízko. A přibližuje se. Křik o přesné frekvenci. Linky se protínají, vždy ve stejném rozestupu, ve stejném bodě. A jaká je slast vyletět. O kousek dál, trochu rychleji. Ještě jedna se vejde. Ta-TA-tadum. Ale ne! Jak?! Skončí úplně přesně, přesně s ostatními! Nic se ale nezastavuje, musí se dál. Tady-dy-tady-dy, PA-dy-da. Změna je tak náhlá. Ticho. A jedeme dál. Teď se nepřemýšlí, není čas. Nikdo není pozadu, každý je slyšet. Je to jenom tlukot srdce.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Uf, zajímavé. Dramatické.
Profesor
Uf, zajímavé. Dramatické.
Drabble komentář, snad neurazí - komentář sám je v uvozovkách :)
Zayl
A lze je donutit dřít až do úmoru a naučit je se bát, takže přestanou zpívat a mluvit nahlas. Jde je odnaučit důvěřovat, zasít závist, zmatek a lhostejnost. Dá se zbavit mnoha slov a zrušit vše, co je nazýváno „uhrančivé“, „podmanivé“ a hlavně „krásné“. Odvaha, hlas, názor, individualita – všechny se dají zašlapat a umlčet. Ale kdybys je zabil… pořád budou chtít žít. A v jistých nepředpověditelných (a proto tak nebezpečných) okamžicích začnou na chvíli znovu myslet a zaváháš-li, smetou tě jako vlna. Tvá moc se rozplyne jako kouř, protože lidem lze panovat, ale jejich přirozeností je už od počátku svoboda.