Maličko nucené. Nevěděla jsem jak to téma uchopit. Nakonec jsem se rozhodla pro vyhraný boj a prohranou válku. Využila jsem k tomu svůj milovaný fandom. Snad je to srozumitelné.
Nikdy neznáme konec příběhu. Vítězství vyžadují oběti a prohry přináší sebepoznání. I zlé může vést k dobrému. Ne-li k nejlepšímu.
KFP 2
Poa zastavila rána z děla. Lord Shen vyhrál. Zase.
„Mýlila ses, věštkyně. Vyplujeme na vítězné tažení. Ten panda Po je zjevně hlupák.“
„Opravdu myslíš, že tím hlupákem je on? Právě jsi zničil sídlo svých předků, Shene.“
„Zanedbatelná oběť, když náhradou získám celou Čínu.“
„Pohár, který chceš naplnit, je bezedný.“
Zanedlouho v příběhu někde ve zbytcích vzdálené čínské vesnice déšť jemně bubnuje na slaměné střechy opuštěných obydlí.
Někdy, když se člověk vzdá, zjistí, že pod temnotou je zase jenom světlo.
„Nebraň se tomu, nech to plynout,“ nabádá věštkyně Poa.
Po nalezl vnitřní klid skrze přijmutí své nešťastné minulosti a Čínu zachránil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Juuu :) to je krásný. Tak
Queen24
Juuu :) to je krásný. Tak mile a jemně napsáno.