Rozbřesklo se další krásné ráno. Z plechové budovy se vypotácel muž ve zkrvaveném bílém oblečení. Vzápětí ho následovala skupina stejně oblečených lidí.
„Ách,“ protáhl se Hawkeye, když ho ovanul jižní vítr. „Čtyři dny na sále. A první, co cítím, když vylezu, jsou připálená vejce.“
„Rozbiju kuchaři hubu,“ zívl Trapper John. „Až se otočí vítr, pošlu mu vlaštovku. Na to, abych mu jí rozbil sám, jsem moc unavený.“
„Spááát!“ zasténal černovlasý chirurg. Pokusil se zívnout, ale vánek právě přivanul pach hnijícího masa, proto raději rychle zavřel ústa. Kecl sebou na invalidní vozík.
„Směr Bažinááá!“ zavelel a vozík tlačený Traperem se rozjel.
Pá, 2011-04-15 20:29 — Profesor
Opět úsporně
ioannina: Že jo? Dík.
Lejdynka: A vzápětí se nadechl toho smradu. Děkuji.
Danae: Děkuji.
Peggy: Dík.
Lunkvil: Kuchař v MASHi dokázal ledacos. A já si holt trochu zavymýšlela. ;=) Dík za koment.
Pá, 2011-04-15 12:27 — Lunkvil
Spálit vejce v prášku je
Spálit vejce v prášku je svého druhu umění, ne? ;-)
Pá, 2011-04-15 00:04 — Peggy
Moc hezký!
Moc hezký!
Čt, 2011-04-14 23:10 — Danae
Ta úleva je úplně nádherně
Ta úleva je úplně nádherně popsaná :)
Pá, 2011-04-15 12:22 — Lejdynka
Jo, tohle to přesně
Jo, tohle to přesně vystihuje. Skoro si jeden oddechl s nimi.
A Maaaash!
Čt, 2011-04-14 23:00 — ioannina
To je teda příjemný překvápko
To je teda příjemný překvápko po čtyřech dnech šichty.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit