Když se potí i Chuck Norris

Říkali jí Sedmikráska, ale bylo to jen krycí jméno. Něco jako Vy-víte-kdo. Skutečné jméno nesměl a nedokázal vyslovit nikdo. Nikdo netušil kudy a odkud to může přijít a mohlo vás to zabít malíčkem. A co horšího, tohohle, se bál i samotný Chuck Norris. Když se díval pod postel, jestli tam sám neleží, narazil jednoho dne na tohle a málem z toho měl infarkt. Od té doby se nemohl podívat do zrcadla, aby ten stín za sebou neviděl. Pronásledovalo ho to, dusilo ho to ve spánku a šeptalo mu to: „zabiju tě, jestli nesplníš mé přání.“ On, který holou rukou zabíjel jedovaté hady si s touhle „kobrou“ nedokázal poradit. Nedokázal tomu čelit, protože to kupodivu bylo silnější než on a jeho nezlomná vůle. Sám dvakrát napočítal donekonečna, ale ta věc to prý zvládla už čtyřikrát! Nechápal, proč vlně Tsunami nedali název Sedmikráska, ale to teď bylo vedlejší. Celý den přemýšlel, která smrt by pro něj byla nejméně bolestivá, ale přitom věděl, že před ní neuteče. Otec ho varoval, že to jednoho dne přijde, ale ona byla nevyzpytatelná. Mohla přijít kdy se jí zlíbilo a ten den bohužel právě nastal.
Toho dne se pod Chuckovou postelí zjevila jeho údajně dávno mrtvá matka.