Taura se nezdá, ale je býk

„Dneska začnu já,“ praví rozvážně Sikar, „v Písmu je všechno dost naostro. Hlavně na ostří nože!“
„Ne, ne, ne, au, au!“ naváže Viktorka.
„Klaté je třeba vymýtit do kořínků,“ spěchá Thea upřesnit, „mravně určitá důslednost přeci dává smysl!“
„Viktorka,“ uvádí na pravou míru Apolo, „reagovala na nůž. Že na něj nemá sahat, aby se nepořezala.“
„Hospodin dvakrát nefandí polovičatosti,“ doplňuje Linkva mladší starší sestru, „a vlažnost plije ze svých úst!“
„Prostřední cesta bývá nejširší, ergo pekelná,“ přikyvuje vyčerpaný Filcin.
„Jenže chválí i střídmost a rozvahu,“ praví Taura, „takže se mi, milánkové, neradikalizujte, nebo vás tady všechny složím na jednu hromadu!“