Vysoké učení magické v Praze - říjen 1977

„V zdravém těle zdravý duch!“ zařval profesor fyziomagie a popohnal nás švihnutím hůlky. Znělo to jako prásknutí biče.
Tréninkový ovál zkrápěl pot.
„Těžko na cvičišti - lehko na bojišti!“ zahulákal další ze svých oblíbených průpovídek a nahnal nás k lanům.
Konopná vlákna zbarvila krev.
„Padesát kliků ještě nikoho nezabilo!“ zakřičel do prostoru tělocvičny, prosyceného pachem únavy a zoufalství.
Než hodina skončila, měl jsem pocit, že můj duch spíše než co jiného navždy opustí mé zdrchané tělo, a proklínal toho, kdo tu zavedl povinnou tělovýchovu.
O pár let později, když jsem unikal opičím démonům po liánách indonéské džungle, jsem tomu člověku blahořečil.