Poté

Díval se na bílé průčelí hrobky. Tak tady skončila její cesta, život mladé ženy. Jaká škoda. Ne však pro něj.
Nenáviděl ji. Nechal se okouzlit mládím a krásou a neviděl, co za zlo se skrývá v jejím nitru. Když konečně prohlédl, nebylo úniku. Byli k sobě připoutáni navždy.
Až donedávna.
Dnes je tedy po všem. Zamkl bránu hrobky a klíč zahodil daleko do křoví. Sbohem.
Co je to za divné sny? Proč v nich slyší její hlas, jak volá ,přijď ke mně,? Co ta tíže na prsou?
S výkřikem se probudí a užasle hledí na klíč, ležící na jeho hrudi.