Světlo naděje

Elbereth darovala světu utopenému v temnotách první světla. Vzdálená, ale jasná jako drahokamy. První, co spatřili probuzení elfové kdesi v dalekých končinách, když byla země mladá.
Přesto ta nejjasněji planoucí hvězda nevzešla z její ruky.
Na konci Starých časů se zrodil hrdina korunovaný živoucím světlem, klenotem naplněným jasem Stříbrného stromu. Vstoupil na nebesa a stal se hvězdou, která až do skonání světa projasňovala noci jeho druhům ve vyhnanství.
Záři této hvězdy zachytily po mnoha dalších pokoleních ruce mocné a moudré Paní. V těžkých časech pak sestoupila do temnot pod zemí a osvítila strastiplnou cestu tomu, kdo nesl to nejtěžší břemeno.