Polibek na rozloučenou

Lehl si vedle ní, oba ještě prudce oddechovali.
"Opravdu musíš odjet?" pohladil ji po tváři.
"Musím."
"Kam vůbec jedeš a co tam máš tak důležitého na práci?"
"To ti nemůžu říct," usmála se svůdně, "je to přísně tajné."
"Řekni, já to nikomu neprozradím."
"Když ti to řeknu, budu tě muset zabít."
"Tak to musím risknout, pošeptej mi to."

"Tak sbohem," stála oblečená uprostřed pokoje. On byl ještě nahý.
"Uvidíme se ještě?" zeptal se nesměle.
"Ne, dnes je to naposledy," odpověděla se smutkem v očích. V ruce se jí objevila zbraň s tlumičem.
Výstřel slyšet nebyl, pád těla na podlahu ano.