Kdo si počká, ten se dočká

Fiona se ve věži nudila. Ani drak se dneska nenamáhal řvát a chrlit plameny, i jeho to po těch letech nejspíš tolik nebavilo. Princezna občas uvažovala o útěku, ale i kdyby jí v cestě nestála nestvůra, tak by jako dáma v nesnázích měla být zachráněna, a to nejlépe spanilým princem. Koneckonců, šlo i o tu kletbu. Zasnila se. Kde je teď asi její rytíř? Jaké nebezpečenství pro ni překonává?
Daleko, předaleko odsud se uvnitř privátních komnat magické továrny zhlížel v zrcadle pohledný mladík.
„No vidíš, srdíčko, říkala jsem, že ti ten zlatý korzet bude slušet,“ spokojeně se usmála Dobrá víla.