"Paní křižáková," začala krásná samička slíďáka zoufale. "Koukněte na to!" Rozhořčeně ukazovala makadlem mezi svých šest předních očí. Z její jemně ochmýřené hlavy čouhal bílý, špičatý a nepoddajný výstupek.
"Mně vám tu něco vyrostlo. Copak takhle se se mnou někdo spáří?"
Stárnoucí samička křižáka sáhla na to bílé tykadly, sáhla na to makadly, zdálo se to jako nějaký roh. Vytáhnout to nešlo, překouskout se to nedalo, tož to nechaly tak.
Slíďačku, to byla vaše prababička, moje babička, si po jistých peripetiích namluvil švarný slíďák odvedle. Měli spoustu dětí.
Takhle, slíďátka moje jednorohá, vznikl náš rod.
A teď zachumlat a spát.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Vida, založení nového rodu
zirafice
Vida, založení nového rodu skoro v přímém přenosu :D
Každá jedinečnost zpočátku
Faob
Každá jedinečnost zpočátku bolí, ale po čase se stává hodnotou! Pozoruhodné vyprávění!
moc hezke pojeti temy :-)
Erenis
moc hezke pojeti temy :-) doslova mezi sesti ocima! :-)
Zajímavý nápad, hezky
Esti Vera
Zajímavý nápad, hezky zpracováno :)
Jé, to je dobrý.
Esclarte
Jé, to je dobrý.
Krásny nápad!
wandrika
Krásny nápad!