Zakopaný pes

Poručík Pavel i jeho kolega Luboš pomalu hledali slova,
kterými by ospravedlnili nedodržování bezpečnostních opatření.
Jak jinak, než odvedením pozornosti k úspěchům.

"Pane, omlouváme se, ale máme tady nevídaný objev!
Mohlo by se to našemu sboru docela hodit!"
Nadhodil Pavel, mimochodem, příjmením se jmenoval Frohlich.

"Vypadá to jako telka, ale zatroleně divná! A co to vůbec dělá?
A jak to bouchlo?" Víc otázek, než odpovědí.

Než se Strike stihl skrýt za roh, byl prozrazen.
Zatracenej písek! Už měl ruce spoutané za zády.

"Tak, chlapče, a máme tě! Ty už nám pomůžeš zjistit, v čem je zakopaný pes!
Máme velký obušky!"