Pan Patrickson svíral svou starou šedou aktovku. Každý poznal pana Patricksona podle jeho nerozlučné šedé aktovky. Teď seděl v mé pracovně a koukal na mě zpoza svých velkých brýlí.
„Co s těmi banánovníky budu dělat? Je to doslova v háji!“ tenkrát jsem to bral dost rozčileně.
Pan Patrickson nesměle mlčel.
„Zdědit plantáž! Co ho to napadlo, odkázat mi takový zatracený danajský dar!“ dloubnul jsem do dokumentů rozprostřených po stole.
Pak mě napadla spásná myšlenka: „Co kdybych to někomu daroval! Banány a všecko!“
Pan Patrickson se na mě podíval výrazem, který značil, že můj skvělý nápad zas až tak skvělý není.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
dobrá scénka :-)
Aries
dobrá scénka :-)
Tomu se nelíbí dostat
Killman
Tomu se nelíbí dostat banánový háj? A nechtěl by radši třeba drátem do voka?
Co si budeme povídat, některé
Faob
Co si budeme povídat, některé dary i dědictví zpočátku spíše vyděsí, než potěší: on majetek je tak nějak vůbec skvělý otrok i děsivý pán...
No taky bych nevěděla, co s
Peggy Tail
No taky bych nevěděla, co s tím.