Téma č. 00 - Akta banánového háje

"Mezi orchidejemi, v netřeskových skalách, dokonce i mezi sněženkami se fotil kde kdo. Ale tohle pozadí je skutečně originální! A chutné..." Dáma oděná pouze ve zřaseném šifonu odložila Cohibu Behike a vychutnala zralý plod. Pohled překypující lascivitou. "Rád bych milady upozornil, že zadání znělo akta, ne akty..." "To je váš problém. Já očekávám, že budu ohodnocena způsobem odpovídajícím mé postavě. A postavení. Rozumíme si?"

"Ber to z tý lepší stránky. Nemusíme pro ni tenhle mizernej stín dobýt. Vidím to na job pro tři, jen obušky. Bude to první literární soutěž vyhraná fotkou, ale jednou sloužíme princezně Florimel, takže zázraky ihned..."

Maddie was still reeling from the paradigm shift of the last month. Or maybe the jet-lag. Or the...
"Ready for the tour?" Vishal flashed her smile number 275 since she got here last night.
She could feel his excitement and pride. A month ago she'd be feeling the same... Now she was aware that she feels something he doesn't - curiosity. Owning emotions was taking some getting used to.
A slight hint of impatience from him told her he's waiting for answer.
"Lead the way!"
And he did - through the banana plantation and ayurvedic garden housing the local branch of Moria.

Zemědělství se tu nikdy nedařilo. Lidé měli obživu hlavně díky rybaření a turistům.
Za poslední rok se ale změnilo všechno.
Turistika skončila a člověk nemůže být živ jen rybí dietou. Zemědělské půdy nebylo a kompost měl cenu zlata.
Claire snívala o kariéře velkého detektiva. Splnila se jí. Šla po stopách velké kompostové loupeže.
Úspěšně.
„Tohle není váš kompost, strýčku Rode.“
„A jak to víš, aha? Dokaž to!“
Claire šťouchla nohou do nalezeného pokladu.
„Šlupky od banánů kompostovalo jedině Tesco.“
Na papírování tady moc nebyli a vězení byl zbytečný luxus. Zločinci dostanou pětadvacet a z ušetřeného papíru zbude dětem na sešity.

V hodovní síni bylo celkem živo. Harry si zrovna mazal marmeládu na chleba, když uslyšel Seamuse pronášet nezvyklá slova.

Okonorka, ruměnec a klec.
Ať je z poháru skvělá věc.

Když se podíval tím směrem, uviděl Seamuse, jak drží v ruce žlutý banán. Natáhl ruku pro pohár, ale sotva jej zvedl, proměnil se ve žluté zahnuté ovoce. A hned na to se to stalo se všemi poháry.

"Po snídani půjdete panu Hagridovi pomoci přesadit pár banánovníků pane Finnigane. Snad se příště vyvarujete čtení z knih o zaklínadel z exotických zemích." Dodala profesorka Mc-Gonagallová. Všichni mlčeli, nikdo ji neslyšel přijít ke stolu.

.........................................................Když
........................................................hodiny
......................................................probíráš
...............................................se úředními
............................................spisy, jsi sám.
..........................................Jediná věc nad
....................................hlavou ti visí, houpou
..............................se tam osamělé
..........................trsy šedých mraků.
........................Procházíš se po
....................přehlídce zrezivělých
.................vraků svých snů. Před
...........očima ztrácíš obraz
.......teplých krajů. Kolik zbývá
....propočítat příjmů a výdajů?
..Kolik minut poležíš si na
houpací síti, než tě krutá
realita rutinnosti chytí?.........................................................V
..představách už nespočíváš...............................................v klidném
.......stínu palem. Po zklamáních navykl sis uvažovat v malém.
..........Z vezdejšího chleba zůstala jen skýva. Co krom
...............trochy vína na dně kalichu teď zbývá? Zbytky
...................víry jako břitva beznaděj tvou krájí, když
.............................se všechno zdá být pěkně v
...................................(banánovém) háji.

Ten spis měl potenciál, a kdo by to byl řek,
že bude mít jen úvod a krátký dovětek.
Tam v banánovém háji se odbyl celý děj,
kdy Adam poznal Evu a stal se z něho gay.
Bůh vznešený měl záměr, když tvořil tenhle pár,
a Adamovi ženu, dal coby vzácný dar.
Ten mlsně zkoumal kořist jak posvícenskou husu
a byl by si i dal říct, než otevřela pusu.
Tak ukecanou ženskou, by nechtěl ani ďas,
had způsobil game over, však Bůh to zkouší zas.
The Sims teď čile paří, lid produkuje děti,
už s pozemšťany sehrál i level Covid třetí.

Knihovna. Tiché útočiště v tichém útočišti. Labyrint příběhů, vůně zašlé slávy, domov prachových zrnek poletujících v různobarevných snopcích světla.
Na parapetu východního okna, opřená o vyrudlý sametový polštářek, sedí elfka. Užívá si chvíli samoty bez myšlenek.

"Celeamin!" Hlasitý šepot protkl posvátné ticho.
Elfský mladík se vyřítil z chodbičky, mávaje útlou knížkou.
"Pomož mi tohle přečíst!"
"Elladane...?"
"Je to v západštině," zoufale zabodl prst do nadpisu. "Ba-na-na. Co to jako znamená?!"
"Se čtením si jdi za otcem."
"To nejde," ošil se. "S tím jsme se vsadili -"
Vrazil jí svazeček před obličej. Banana grove, přečetla.
"- třicet dnů, třicet knih. Tahle byla nejtenčí."

"Oook!"
Kdyby byli přítomni svědkové, museli by se podivovat odhodlaným pokusům vést spor s rozčíleným orangutanem. Každému bylo jasné, že nelze vyhrát. Jenomže doktor Kosopád nebyl "každý", byl "někdo". Dokonce někdo, kdo věřil, že na něj se pravidlo, že mrtví nemají přístup do univerzitní knihovny, nevztahuje.
"Trváte na tom?" ověřoval zombie. "I za předpokladu musae crescunt in arboribus?"
"Oook?"
"Ano, ty dokumenty rovněž dokazují, že univerzita má nárok na banánové plantáže v Jakazačistánu."
"Oook!" znělo náhle smířlivěji.
"Ruku na to?"
Knihovník položil utrženou končetinu na pult. Právník ji vděčně zvedl spolu se zbytekem své důsojnosti a rychlým krokem opustil knihovnu.

Daniel von Drak seděl ve svém kabinetě za školním depozitářem. Četl knihu a bezmyšlenkovitě si přejížděl po rtech propiskou, kterou si dělal poznámky. Okolní svět vnímal jen málo.
Zazvonění zvonku vedle dveří vytrhlo biologa ze zaujetí. S povzdechem se zvedl od stolu a zamířil do depozitáře.

"Dobrý den, milá nadřízená," pozdravil Daniel Josefu N., ředitelku gymnázia. "Co vás ke mně přivádí?"
"Papíry," odpověděla stručně ředitelka.
Biolog pozvedl obočí.
"Předpisy. Akta stran ochrany osobních údajů," odvětila Josefa poněkud ostře.
"Akta banánového háje?!" Danielovo obočí znovu vylétlo vzhůru.
"Skoro. Vyhláška!" usekávala Josefa N. "Tady. Prostuduj si to," řekla a vrazila Danielovi složku.

Banánovník je největší bylina na světě. Veškerá nadzemní část rostliny vyrůstá z jednoduché cibule. ... dosahuje i několik metrů výšky (3-7 m), kořen může být hluboký do 1 metru. Listy spirálovitě uspořádány a ....
Pastorek nevěřícně zíral na rozevřenou složku.
„Weasley!!!“
Ve dveřích zazářila zrzavá hlava.
„Ano, pane?“
„Weasley, když jsem po vás chtěl Akta banánového háje, měl jsem na mysli tohle,“ ukázal na mudlovské noviny, „a ne fakta o banánovnících. Takže o tom zjistěte vše!“ mrštil tiskovinou po asistentovi.
Percy rozevřel noviny a užasle četl:
Uprostřed banánové plantáže byla nalezena mrtvola muže v podivném hábitu, nedaleko těla se našlo rozlámané koště.