Banánové hrátky zámecké

Sanie doufala v kvalifikovanější práci.
Zatímco ji podivínský dědic záhadného zámku, hrabě Gerwald, najímal jako historičku, která bude kategorizovat cennosti, které Gerwaldovi desítky generací hromadili, její skutečná práce zahrnovala masáže nohou, mazání sendvičů, ochutnávání omáček, zda nejsou otrávené, zalévání květin, když to zahradník přehnal s pitím, a neustálé více či méně nepříjemné srážky s výstředností zaměstnavatele.
Třeba když minule zalévala květiny – otevřela dveře salonku a zastavila v němém úděsu. Na čalouněné lenošce ležela kudrnatá žena v leopardí kůži. Nad ní polonahý Gerwald, provinilý výraz, v ruce banán.
Bleskově se vzpamatoval a rozzářil se jako vánoční stromeček.
„Přidáte se?“
Okamžitě zabouchla.