“Plachta na obzoru!”
Zvolání hlídky v ráhnoví pročíslo nebývale jasné dopoledne. Kolem poledne bylo jasno, že není jediná. Mohutné trupy lodí o dvou i třech palubách. Mnohé z nich už pamatovaly lepší časy. Dlouhé zimní bouře se podepsaly na nátěru i plachtách. Mnohé z nich sloužily na samé hraně dožití. Přečkaly zimu. Přečkají i tu další. Než je rozeberou. Než padnou na otop. Služba na konci světa bez naděje na slávu. Precizně kopírovaly pohyby svých družek. Těžkopádný a přece hladký tanec obratů vypilovaný k dokonalosti měsíci i roky služby.
Pestré signální vlajky se zatřepotaly ve větru.
“Kapitán na vlajkovou loď!
Tedy najít v ryze mužském světě někoho starého rodu ženského byl trochu oříšek. Ještěže lodě jsou rodu ženského. A mistrovství je snad také zřejmé.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Borkyně!
Kleio
Borkyně!
Krásně napsané. A bude
Aries
Krásně napsané. A bude průšvih?
Krása!
angie77
Krása!
Uf.
Profesor
Krásné staré mistryně.
To vypadá, že bude boj.
Killman
To vypadá, že bude boj.
Moc pěkné. Ty staré lodě jsou
Tora
Moc pěkné. Ty staré lodě jsou fakt nádherné, a každá jiná.
Já ty lodě ráda, takové ty,
Zuzka
Já ty lodě ráda, takové ty, co už vlastně ani nemají plout, stařenky...