Stáli poslušně jeden vedle druhého, vystouplá žebra se jim těžce zvedala unaveným dechem, těla byla zaprášená prachem a jemným popílkem. Občas se od nich ozvalo zakřupání opotřebovaných kloubů, jindy tlumené zasténání nebo zaskučení. Od rozpraskaných čumáků stoupala pára, jak se jim do nitra vkrádal okolní chlad.
Uvědomoval si některý z nich, že je čeká likvidace?
Kdo ví.
Všichni vypadali stejně netečně, stejně odevzdaně.
Přes obzor se s dunivým hřmotem převalily drtiče, hnětače a mačkače.
Mládí vpřed! Potřebujeme víc místa pro novou generaci!
A to byl konec slavné éry iridiových Soumarů KP 235-54, "Spolehlivých pětidveřových osobních přepravníků pro každou šťastnou rodinu!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit