Hoodování I

„Prrr!“
Robin spěšně brzdil vzpínajícího se ukradeného vraníka a zároveň se pokoušel otočit, aby viděl na pěšinku sherwoodského lesa.
„Zatraceně, byla to past!“ zvolal Much. „Je označkovaný!“
Robin se zachmuřil. Stopy kopyt v hlíně skutečně nesly o něco hlubší křížek. Jak jen mohl takhle naletět, když koně kradl? Bude až příliš snadné je vystopovat...
„Měli bychom jít,“ ozval se Much vystrašeně. „Gisborne už může být na cestě. Už může být blízko. Už může být...“
„Tady.“
Oba hrdinové zvedli oči. Na kopci se o strom jednou rukou opíral Gisborne, šerifova pravá ruka ve své neodmyslitelné černé kůži, a záludně zavlnil obočím.