Reflex a rekviem

Jatka u Camlanny utichla. Přežila pouhá hrstka rytířů a jen dva z nich teď dělali společnost zesnulému vládci: sir Lucan a sir Edvin.
První se hroutil ze ztráty panovníka a krve, druhý zíval.
„Král je mrtev, drž si střeva, hrobu je mu tuze třeba,“ zavelel.
V tu chvíli sebou Artuš škubl.
„Ještě nejsem úplně mrtvý.“
„Mordred spáchal zásah čistý, jste si, lorde, vážně jistý?“
„Proč?“
„V lebce totiž díru máte, večeře se nedočkáte.“
„Pak potřebuji, abys mi prokázal poslední službu, sire Bedwine.“
Edvin protočil panenky, ale když mu Artuš podal Excalibur, ať ho donese Paní jezera, začal se šibalsky usmívat.