Takový normální den

"Tak, vemte si čipy a seřaďte se, půjdeme na oběd. " 

Chumel dětí se po několika hádkách o místo a obvinění z předbíhání, promění v hada, víceméně způsobně čekajícího na vypuštění do jídelny. 

"Ještě se spočítejte, ať víme, že jsme všichni."

"Jedna," zazní od dveří jasným hláskem.

"Dva, " přidá se další hlas. 

"Tři," jde to dobře, za chvíli jsme na obědě. 

"Čtyři," po několika dloubancích od spolužáků zjistil, že je na řadě. 

"Pět!" zvolá netrpělivě další. 

"SIX!" zařve potměšilý druhák a po něm nevyhnutelně následuje:

"SEVEN!"

"SIX - SEVEN! SIX SEVEN" skanduje dav, máchá před sebou rukama a počítání je v pr...