Tichá noc

Úplněk. Notha se opět vydala spát a snít do lesa. I když bylo uprostřed zimy, nebála se prochladnutí. Byla měsíční akolytka, měsíc ji chránil.

Brodila se závějemi, avšak namísto k prastarému tisu dryády Haginaly mířila na mýtinu. Za Filanou, nejmladší dryádou v okolí, nyní spící ve svém javoru.

...

Ráno se Notha probudila, vyspaná dorůžova. Protáhla se. Pohladila větve stromu. Zašeptala: "Děkuji, Filanko. Spalo se mi s tebou moc krásně." Opatrně sešplhala a vydala se zpět do Kozlova.

Filana neodpověděla. Už měsíc a půl spala. Jen, když Notha odešla, se Filana ve spaní protáhla. Vrznutí větví nakrátko narušilo ticho spícího lesa.